středa 11. března 2020

Jak to bylo, je a bude s obecní čističkou?


Určitě jste již zaznamenali, že s naší obecní čističkou není úplně vše v pořádku. Také jste už jistě zaslechli, kdo za tento stav nade vší pochybnost může, …. samozřejmě, že spolek Hlasy Kozomína. I někteří přítomní na posledním veřejném zasedání zastupitelstva obce mě přesvědčili o tom, že už opravdu nastala chvíle vás o celé záležitosti informovat a předat vám podstatná a důležitá fakta.

Vraťme se tedy do hluboké minulosti a pojďme se chronologicky a podívat, jak to vlastně ve skutečnosti bylo. Vše níže popsané skutečnosti jsou doložitelné, dohledatelné a existují na to písemné dokumenty, vyjádření, znalecké posudky a svědci. Věřím, že pokud se podíváte dál na konec textu, bude se vám to zdát hrozně dlouhé, ale bohužel problémy ČOV sahají do hluboké minulosti. Koho z vás to opravdu zajímá, pokuste se dočíst až do konce, ať už zbytečně nemusíte podléhat lžím a pomluvám.

V roce 2007 byla s velkou slávou zprovozněna nová obecní ČOV, zainvestovaná developerem z průmyslové zóny s kapacitou 800 EO. S podílem využití 400 EO pro obec a 400 EO pro průmyslovou zónu. Jen na vysvětlenou, co se pod zkratkou EO vlastně skrývá? 1 EO (ekvivalent) = množství odpadní vody vyprodukované jednou osobou v daném čase. Nutno také podotknout, že čistička byla navržena na zpracování odpadní vody z bytové zástavby. Ne však na odpad z průmyslového provozu! Už zde udělalo bývalé zastupitelstvo první chybu. Dle zákona má mít totiž každý provozovatel ČOV a kanalizace peněžní fond na její opravy a modernizaci. A toto se nestalo.
Už v roce 2013 počet obyvatel přesáhl 400! To znamená, že od roku 2013 začala obec využívat „blokovanou“ kapacitu pro průmyslovou zónu. Ničemu to v zásadě nevadilo, protože stála jen jedna hala (bývalá modrá hala), která v sobě neskrývala žádný průmyslový provoz, tzn. že se jednalo o nátoky odpadní vody ze sociálních uzlů v kancelářských provozech.

Postupem času se v průmyslové zóně začala více rozvíjet výstavba a tak dne 26.5.2017 požádalo CTP od Odboru životního prostředí (OŽP) o souhrnné vyjádření k předložené dokumentaci na rozšíření obecní ČOV.

 Dne 10.7.2017 na základě této dokumentace, vydal Odbor životního prostředí (pí Nedbalová) k rozšíření obecní ČOV své souhrnné připomínky (MUKV 40658/2017 OŽP) ve kterém záměr nedoporučuje: „Celkový stav vodního toku je nevyhovující. Do nevyhovujícího stavu nelze vnášet záměr, který by daný stav významně negativně ovlivnil. ……Předložený záměr není v souladu s ustanovením §23a vodního zákona – kdy cíli ochrany vod jako složky životního prostředí jsou pro povrchové vody zejména zhoršení stavu všech útvarů těchto vod…… Jelikož již v současné době je známo, že navýšení retenční schopnosti tohoto toku by vyvolalo neakceptovatelné zásahy do VKP, záměr nedoporučujeme…“

Následně obec Kozomín podala ke stejnému projektu svoje připomínky, které pro ni (na pokyn starosty) pomohl odborně zpracoval VHS projekt. Mimo jiné je v připomínkách konstatováno, že v současné době je dle dokumentace CTP z průmyslové zóny odváděno 420 EO, což je nad rámec původních dohod. Tzn., že sama obec se tomuto navrhovanému řešení bránila.

Na základě připomínek všech dotčených vydal dne 20.9.2017 Odbor životního prostředí (pí Nedbalová) Souhrnné vyjádření v němž se znovu konstatuje, že návrh je nevyhovující a mimo jiné se v něm uvádí: „Stávající ČOV Kozomín má kapacitu 800 EO s povolením vypouštěním prům. 1,4 l/s a max. 3,7 l/s. ČOV byla navržena pro celou obec Kozomín, kde byla započtena i rezerva kapacity na možný vývoj obce, a zároveň pro lokalitu pro výstavbu objektů a skladování (myšleno pro průmyslovou zónu). Kapacit 800 EO byla dostatečná. V současné době je na ČOV stále volná kapacita cca 400 EO. Předložený návrh znamená zvýšení kapacity na 5ti násobek. Toto rozšíření nebylo předmětem žádné změny současně platného územního plánu. Záměr zahrnuje rozšíření a intenzifikaci této ČOV. Jedná se o stavbu nové čistírny s tím, že stávající čistírna bude ponechána jako kalové hospodářství. Stávající čistírna slouží pro veřejnou potřebu a musí být provozována nepřetržitě. Žádost byla doplněna o komentář projektanta. K doplněným informacím uvádíme, že není dostatečně prokázáno, že nedojde k ovlivnění stávajících stavu vodního útvaru HSL_2080 Černávka do pramene do ústí do Labe. Vodní útvar má nevyhovující ekologický stav a musí být přesně prokázáno, že nedojde k jeho zhoršení. Projektová dokumentace uvedené neobsahuje. ….. Ohledně vlivu na kapacitu koryta vodního toku Černávka rovněž nebylo prokazatelně doloženo neovlivnění kapacity. Konstatování, že když v současné době tvoří čištěné odpadní vody 73 % nebude mít vliv, když budou tvořit 90 % průtoku je nepřezkoumatelné a nedostatečné ….  atd.“
Na zasedání zastupitelstva dne 14.12.2017 se projednávala žádost CTP o projednání smlouvy o právu provést stavbu a o budoucí smlouvě zřízení věcného břemene. Co to znamenalo? Starosta všem vysvětlil, že se jedná o výstavbu výtlaku ČOV Makro-Vltava, která bude sloužit k odvedení přečištěných splaškových vod z areálové ČOV Makro do Vltavy. Záměrem investora tedy mělo být vybudování tlakové kanalizace, která bude řešit odkanalizování průmyslového parku. Tato trasa měla procházet přes pozemky obce a končit ve Vltavě. A proč toto řešení? Protože napojení na ČOV v Kozomíně jim bylo zkrátka zamítnuto. Konstatoval sám starosta.

Na tomto stejném jednání starosta navrhuje předložit CTP obecní požadavek vybudování komunikace k „Bažantnici“ včetně dešťové kanalizace jako kompenzaci za vedení trasy výtlaku po obecních pozemcích, což zastupitelstvo schválilo. Ještě na tomto stejném zasedání starosta v diskuzi hovořil o výše uvedeném projektu takto: „Hala D8, etapa 2, měla být realizována v roce 2006. Jedna hala se vybudovala, investor byl ze zahraničí, tyhle haly (myšleny haly MAKRO) se postavily až nyní. Izraelci vybudovali obci ČOV, kde 400 ekvivalent měla obec a 400 původní Afi Europe, nynější CTPark. Nyní budou napojeni dočasně na naši ČOV (mají na to nárok) než vybudují svoji na kterou pak napojí všechny svoje budovy. Nám přenechají i těch 400 ekvivalent, které byly původně jejich.“ Myšlena byla samozřejmě ČOV s výtlakem do Vltavy. Starosta pokračoval: „Proto jsme je nutili do rozšíření naší ČOV, abychom nemuseli my investovat a oni nám kapacitu navýšili pro další výstavbu. Rozšíření ČOV však nepovolily instituce s ohledem na navýšení vypouštění do Černávky.“  Někteří přítomní se na zasedání právem, ale marně, rozčilovali a podivovali nad tím proč byli stále ubezpečování, že novou výstavbu v Kozomíně, není problém na stávající ČOV napojit.

Na zasedání zastupitelstva dne 13.6.2018, přečetl starosta návrh na vyjádření obce k žádosti o vydání stanoviska k projektové dokumentaci, stavba „areálová ČOV D8-2 + výtlak do Vltavy: „Obec Kozomín po prostudování dokumentace Areálová ČOV D8-2, vč. výtlaku do Vltavy, vyhotovené společností Reinka s.r.o. pro investora CTP Invest, spol. s.r.o. nemá připomínek k technickému řešení a souhlasí s realizací. Obec Kozomín požaduje, aby byl do Stavebního povolení zapracován požadavek na povinnost Stavebníka přepojení veškeré splaškové kanalizace z CTP parku KOZOMÍN nejpozději do 6 měsíců od zprovoznění ČOV, které je v současné době napojeno do ČOV Kozomín. Tímto opatřením dojde k uvolnění veškeré stávající kapacity využívající CTP park ve prospěch obce Kozomín. Po přepojení dojde k uzavření a zapečetění nátoku do ČOV Kozomín. Obec Kozomín souhlasí, že nátok nebude stavebně likvidován a bude ponechán pro havarijní účely, a to v případě poruchy na ČOV Kozomín nebo ČOV D8-2. Dále obec Kozomín požaduje, aby Stavebník vyhotovil na svůj náklad veškeré dokumenty spojené s uzavřením věcného břemena pro uložení výtlaku a jeho budoucí servis, případně opravy a tyto dokumenty předal nejpozději do 3 měsíců od vybudování výtlaku ke konečnému majetkoprávnímu vypořádání. Obec Kozomín souhlasí s uzavřením se smlouvou o smlouvě budoucí o uzavření věcného břemena na uložení potrubí v pozemcích, které jsou v majetku obce Kozomín.

Předložený projekt s výtlakem do Vltavy, ke kterému obec Kozomín měla výše uvedený požadavek, byl stejně tak předložen k posouzení všem další okolním obcím a dotčeným orgánům. Bohužel se CTP nedokázalo vyrovnat např. s připomínkami obce Zlončice. Dá se předpokládat, že se proto ani CTP nepokusilo dokumentaci s původním řešením předložit, a tak vůbec nedošlo k řízení na OŽP MěÚ Kralupy. Protože se CTP nepodařilo sehnat souhlasy všech dotčených organizací, přistoupili rovnou ke změně projektu, tzn. zpět k řešení výpusť do Černávky a tak 11.3.2019 zahájil Odbor životního prostředí vodoprávního řízení ve věci ČOV včetně výtlaku do Černávky. 

K tomu ještě pro jistotu dne 27.3.2019 vydal stavební úřad prodloužení ročního zkušebního provozu Makra až do prosince 2021, přestože měl skončit už v dubnu 2019, ale to by asi nestihlo dotáhnout tu ČOV. Běžně se zkušební provoz, který už trval takovou dobu, při správně fungujícím chodu neprodlužuje!

22.5.2019 vydal Odbor životního prostředí (pí Nedbalová) vodoprávní povolení k ČOV včetně výtlaku do Černávky. Je velmi prapodivné, co, z ničeho nic, přinutilo Odbor životního prostředí (pí Nedbalovou), zcela změnit názor o stavu Černávky z roku 2017, kdy ve svém vlastním stanovisku (viz výše) důrazně vypouštění z ČOV do Černávky nedoporučovala. Navrhované řešení tehdy OŽP nedoporučilo a ekologický stav vodního útvaru Černávky považovalo za nevyhovující a naopak předpokládalo ještě jeho zhoršení. Je to s podivem zejména i proto, že během posledních dvou let se stav vody ještě snížil a tímto se stav vodního útvaru stal ještě více nevyhovující!

Až do této doby spolek Hlasy Kozomína do řízení k ČOV nezasahoval, ani se nijak ve věci neangažoval!!

Ale protože se nám výrazný obrat a změna přístupu Odboru životního prostředí nelíbil a jsme tu od toho, abychom se snažili životní prostředí kolem nás chránit, podal spolek Hlasy Kozomína proti tomuto povolení námitky. Nejsme však zase takoví odborníci v daném oboru. Proto bylo nutné nechat si zpracovat znalecký posudek k podané dokumentaci na které bylo povolení vydáno. Po dohodě tento znalecký posudek objednal a nechal zpracovat svazek obcí Koridor D8 v červnu 2019. Svazek obcí Koridor D8, stejně jako Stop letišti Vodochody, totiž pracuje na principu možných účastníků řízení. V tomto případě to byly spolky. Znalecký posudek shledal v dokumentaci řadu pochybení a tyto pak byly podkladem k podání námitek. Nutno podotknout, že soudní znalec, je za svůj posudek trestně zodpovědný. Své námitky podal i mimo jiné spolek za životní prostředí Úžice. Takže i kdyby spolek Hlasy Kozomína, žádné námitky nepodal, bylo by řízení pozastaveno i z důvodu připomínek jiných účastníků řízení a stejně by CTP výstavbu ČOV zahájit nemohlo.

V prosinci 2019 však Krajský úřad bohužel veškeré připomínky (mimo jiné z podkladů odborných soudních znalců) všech účastníků smetl ze stolu a potvrdil původní vydané vodoprávní povolení a CTP, tak mohlo zahájit výstavbu své ČOV s nátokem do Černávky. Jediným opravným prostředkem je už jen správní žaloba. V konečném výsledku v případech podaných žalob, daly soudy spolku zatím vždy za pravdu. Jak v případě elektrárny, tak v případě papírny.

V období od prosince 2019 do února 2020 měla obecní ČOV několik havárií, kdy vytekl kal do Černávky. Důvody těchto havárií je několik a většinou se opakují. Jedná se například:

1) Objem nátoků z CTP (Makro) je v průměru za určité období v pořádku, ale nárazově několikanásobně překračují celkovou kapacitu ČOV, a ta to pak nestačí zpracovávat a přetéká. Průměrování nátoku pak nedává smysl.

2) Nátoky z CTP (Makro) jsou velmi silně látkově zatížené a ČOV je nestíhá přečistit. Technicky na to není vybavená. Předpoklad totiž byl, jak bylo výše uvedeno, že do ČOV nebude natékat odpadní voda z průmyslových provozů.

3) Obsluha ČOV neprovádí svojí činnost správně dle technologických pokynů, nejsou prováděny řádně záznamy do provozního deníku, na což byla obsluha několikrát upozorněna nejen Středočeskými vodárnami, které nad obecní ČOV vykonávají odborný dohled. Současně je v případě havárie nutné okamžitě informovat vedení obce, aby to mohlo havárii nahlásit na OŽP. Což se bohužel neděje a v případě nahlášení havárie až po několika dnech, vzniká pak velký problém s OŽP. Zatím je velkým štěstím, že obec za toto poškozování životního prostředí ještě nedostala od OŽP pokutu.

4) Chyba na zařízení CTP (Makro). V případě poslední havárie např. nefungovaly ovladače na regulaci čerpadel.

Jak bylo již výše uvedeno, dle zákona má mít každý provozovatel ČOV a kanalizace peněžní fond na její opravy a modernizaci. Bohužel za celých 13 let však nebyl tento fond ani jedním ze zastupitelstev zřízen. Bude tedy nutné ho obratem zřídit a zaplatit opravy a rekonstrukce, které budou nutné i když se průmyslová zóna odpojí. Je například nutné udělat automatický dávkovač pro síran, dálkový dohled, havarijní režim, ale i další úpravy. Je potřeba si již konečně uvědomit, že pokud se rozroste výstavba RD, která je plánovaná, naroste nátok do ČOV o bez mála dalších 300 lidí.

Kdyby CTP ponechalo ve své dokumentaci technické řešení s protlakem a nátokem do Vltavy, kde je dostatečný průtok vody k ředění odpadní vody, mohlo již mít svojí ČOV dávno v provozu. Problém je ovšem v tom, že CTP nechce zbytečně investovat a jde cestou nejlevnější a nejmenšího odporu. Všechny tři haly CTP již prodalo a po dobu 10 let je bude pouze spravovat. Nezáleží jim proto do budoucna na ničem a chtějí jen vytěžit co nejvíce ze situace s co nejmenšími náklady.

Už od roku 2013, kdy došlo ze strany obce k překročení daného limitu na ČOV, měla obec tento problém začít řešit, bez ohledů na průmyslovou zónu. Více než dva roky je jasné, že bude s napojením odpadu z průmyslové zóny problém. Více než dva roky je situace vážná a nechává se problém vyhnít a když už je to neudržitelné, začne se rychle svalovat vina na někoho jiného, aby se skutečné problémy zakryly.

Žádné komentáře: