PF 2021

 

Záporné vyjádření Středočeského kraje k přepracované dokumentaci CTPark Prague North D8.3, D8.4, D8.5, D8.6 k posouzení vlivů na životní prostředí

Vyjádření k článku "Nový majitel průmyslové zóny – Bor" ve Zpravodaji obce Kozomín 3/2020

 Vážení spoluobčané,

 

někteří z Vás si stejně jako my přečetli rozhovor nového majitele objektu elektrárny v posledním čísle Zpravodaje. Považujeme za nutné se vůči některým pasážím v textu touto cestou ohradit a některé zveřejněné informace uvést na pravou míru. Úvodem je důležité zopakovat data událostí za poslední více než rok.

 

20. srpna 2019 Krajský soud zrušil část změny územního plánu č. 1 a plochu, na které stojí elektrárna, vrátil z využití účelu plochy „výroba a skladování specifická“ na „plochy zemědělské, tedy plocha vhodná pro živočišnou a rostlinnou výrobu.

 

2. prosince 2019 Krajský soud rozhodl, že má být zahájeno opakované stavební řízení a proto měl Stavební úřad nejpozději do 30 dnů od vydání rozsudku, obnovit zastavené stavební řízení změny stavby před jejím dokončením. Stavební úřad ale opět nekonal, jak měl, a v tomto případě dokonce ani jak mu přikazoval soud.

 

26. března 2020 proto spolek zaslal urgenci k nečinnosti Stavebního úřadu, vyzval ho k plnění rozsudku Krajského soudu a požadoval zahájení opakovaného stavebního řízení. Až po urgenci a to opět až po dalším měsíci, tj.

 

27. dubna 2020 Stavební úřad konečně avšak už s celkovou prodlevou téměř čtyř měsíců, řízení sice zahájil, ale místo opakovaného stavebního řízení zahájil rovnou řízení o odstranění stavby.

 

6. května 2020 proběhla dražba elektrárny. Novým majitelem se stala firma VSV system, s.r.o., kterou zastupuje pan Tomáš Hervert.

 

12. května 2020 zasílal spolek k zahájenému řízení o odstranění stavby své připomínky s vědomím toho, že elektrárna je již v dražbě prodána, ovšem bez vědomí toho, kdo a za jakým účelem ji koupil.

 

27. května 2020 na obecním úřadě představil p. Hervert zastupitelům svůj podnikatelský záměr. Hovořil o jednání se správcem konkurzní podstaty, o pročítání hromady předaných dokumentů, o zákulisních válkách mezi dodavateli technologie elektrárny, o všem co vlastně o elektrárně při koupi nevěděl. Mimo jiné uvedl, že až ve chvíli kdy podali návrh na vložení do katastru nemovitostí, začali zjišťovat, jaké problémy jsou se stavbou spojeny, a to i např. že stavba elektrárny je součástí  řízení o odstranění černé stavby. Na setkání se zastupiteli jim nabídl možnost návštěvy areálu elektrárny.

 

22. června 2020 proběhla exkurze ve složení pí Maternová, pí Rothová a pí Rubešová, ostatní zastupitelé o ni neprojevili zájem. Následně p. Hervert požádal o schůzku se zástupci spolku Hlasy Kozomína.

 

29. června 2020 proběhla schůzka, které se účastnili čtyři zástupci spolku a pan Hervert. Zde pan Hervert představil svoje původní investiční záměry s objektem, řekl, jak v současné době postupně zjišťuje, jakého koupil "zajíce v pytli". Jaké problémy jsou spojeny se zápisem na katastru, přestože objekt koupil a byl jeho majitelem, nemohl s ním nějaký čas nakládat. O sporu o patent mezi dvěma dodavateli technologie, o tom jak se změnil stav vybavení uvnitř objektu v období před koupí a po koupi, o tom jak si prochází získané dokumenty a postupně zjišťuje, jak celý investiční záměr elektrárny nebyl od počátku čistý. Bez toho aniž by znal historii celé kauzy od jejího začátku, se také samozřejmě dotazoval, jak se k celé kauze spolek staví a jakým způsobem může to, že má elektrárna nového majitele ovlivnit jeho další postupy. Vysvětlili jsme mu, že je nám sice líto, že koupil něco, o čem si předem nezjistil všechny důležité informace, ale kvůli tomu není možné najednou ukončit mnohaleté úsilí vyvíjené kolem problematické stavby v naší obci. Pokusili jsme se mu vysvětlit, že není možné v tuto chvíli přestat být aktivní, protože řízení kolem elektrárny nejsou stále uzavřena. Teoreticky tam stále může být zpátky elektrárna. Kdyby se náhodou současný majitel elektrárny rozhodl, z jakéhokoliv důvodu objekt prodat, mohl by tam nový majitel provoz elektrárny klidně obnovit, pokud by Stavební úřad bez připomínek a úprav znovu povolil zpět původní změnu stavby. Situaci i naše vysvětlení přijal, se slovy ve smyslu, že se nám nediví a pokud by se něco takového objevilo v blízkosti jeho bydliště, postupoval by asi stejně. Rozloučili jsme se vzájemně s tím, že každý přejeme tomu druhému v jeho činnosti hodně štěstí.

 

2. července 2020 dostal p. Hervert od Stavebního úřadu Výzvu k doplnění projektové dokumentace s termínem do

31. srpna 2020, a zároveň bylo Stavebním úřadem řízení o odstranění stavby přerušeno. K této výzvě se spolek nijak nevyjadřoval, ačkoliv jako účastník řízení své připomínky do 15 dnů zaslat mohl. Zde v tomto řízení byla možnost ze strany nového majitele, tedy pana Herverta konat a začít se Stavebním úřadem realizovat svoje záměry.

 

22. července 2020 s ohledem na skutečnosti, že Stavební úřad stále jedná a postupuje ve všech řízeních k elektrárně proti stavebnímu řádu, čemuž odpovídá i zahájené řízení o odstranění stavby místo obnovení pozastaveného řízení změny stavby před dokončením, jsme požádali nezávisle na probíhajícím řízení Středočeský kraj, aby přezkoumal, zda Stavební

úřad v současných řízeních postupuje dle zákona. Rozhodně, jsme tedy nedělali nic bezprostředně po společné schůzce s panem Hervertem a ani se z naší strany nejednalo o žádné zatajené strategické jednání, jak pan Hervert v rozhovoru uvádí. Takovýto postup navrhl náš právník, aby v budoucnu bylo jasné, zda i v tomto případě Stavební úřad postupuje v souladu se stavebním řádem.

 

10. září 2020 nás Krajský úřad informoval, že v této fázi řízení je přezkum nemožný a zároveň na probíhající řízení nemá žádný vliv.

 

17. září 2020 obdržel pan Hervert potvrzení předchozího usnesení Stavebního úřadu o přerušení řízení o odstranění stavby. Vzhledem k tomu, že zřejmě nebyl schopen dokumentaci doložit do původního termínu 31. srpna 2020, jak požadoval Stavební úřad, požádal o prodloužení lhůty a v tom mu Stavební úřad vyhověl a prodloužil mu lhůtu pro předání projektové dokumentace až do 31. ledna 2021. Pan Hervert má nyní čas do konce ledna příštího roku, aby na Stavební úřad doložil dokumentaci stavby, podle které by mohlo být dokončeno stavební povolení, resp. změna stavby před dokončením k tomu účelu a záměru, ke kterému on budovu koupil.

 

Z rozhovoru pana Herverta s paní Maternovou ve Zpravodaji se to však vše jeví tak trochu jinak. Čtenář nabývá dojmu, že měl před koupí kompletně všechny relevantní informace a že se vlastně jednalo o dobře připravenou a promyšlenou koupi. Opak je však pravdou. Během všech zmíněných schůzek bylo panem Hervertem zjednodušeně řečeno, že vlastně koupil „něco“ a koupil to tak trochu „na pankáče“ a o problémech spojených s elektrárnou a řízením o odstranění černé stavby nevěděl. Tuto skutečnost také pan Hervert v rozhovoru v jedné ze svých odpovědí přiznává, i když si následně protiřečí.

 

Zásadní vada je v celém konání Stavebního úřadu již od roku 2011, kdy vydal stavební povolení v rozporu s územním plánem. Od té doby se ve stavebním řízení další chyby nabalovaly a dnes sám Stavební úřad neví co s tím a jak věc uzavřít. Faktem totiž je, že nově na ploše pro zemědělskou výrobu stojí elektrárna, která je v rozporu se stavebním povolením. Obec by měla nejdříve změnit územní plán, což je otázka několika let. Dále by mělo být dokončeno stavební řízení a následně by objekt měl být překolaudován, tedy změněno jeho využití. Z tohoto důvodu nás mrzí, že pan Hervert se snaží čtenářům v rozhovoru podsouvat nepřesné až zavádějící informace a v podstatě vinit spolek ze své nečinnosti nebo dokonce ze svého neúspěchu. Bez povolení Stavebního úřadu a změny územního plánu by neměl v objektu nic jiného podnikat, tzn. ani montáže a servis elektrokol. Proto se ohrazujeme proti tvrzení, že důvodem pro přerušení komunikace s možným nájemcem, byla podaná žádost o přezkum řízení.

 

 Zásadním problémem po celou dobu všech řízení týkajících se elektrárny je chování a postupy Stavebního úřadu v Kralupech nad Vltavou a jeho nadřízeného orgánu Krajského úřadu. Veškeré lhůty k různým vyjádřením jsou z jejich strany mnohonásobně překračovány a následně pak dochází k velkým prodlevám v celém řízení. Což je patrné i z výše uvedených dat. Kdyby Stavební úřad konal vždy neprodleně, jak mu zákon nařizuje, řízení o odstranění černé stavby by probíhalo již v lednu 2020, tzn. dlouho před tím, než byl objekt koupen. Insolvenční správce by o tom měl jasné informace a pan Hervert by tak možná "zajíce v pytli" vůbec nekoupil.

 

Jak bylo výše uvedeno, řízení kolem elektrárny nejsou k dnešnímu dni řádně dořešena a uzavřena. Teoreticky tam může být zpátky elektrárna. A kdyby se náhodou současný majitel elektrárny rozhodl objekt prodat, mohl by tam nový majitel provoz elektrárny znovu klidně obnovit, pokud by Stavební úřad znovu povolil tu změnu stavby, která není s ničím v souladu.

 

Náš spolek nedělá nic nekalého ani nic nezákonného. Vyjadřuje se pouze v rámci zákonných možností a limitech lhůt řízení, které jsou nepřekročitelné. A bohužel v některých případech, tak trochu supluje vedení naší obce, které v těchto případech někdy jen nečině přihlíží. Není tedy naší chybou, že Stavební úřad vydal stavební povolení v rozporu s územním plánem a nechal zkolaudovat stavbu v rozporu se stavebním povolením. Ani to, že p. Hervert koupil stavbu, o které neměl dostatečné informace.

 

A na závěr ještě jedna věc. Věděli jsme, že článek bude vydán i když jsme jeho text neznali. Zaslali jsme paní Maternové všechna výše uvedená fakta s žádostí, aby byla do článku zapracována a nejednalo se o jednostranný pohled a čtenáři si mohli udělat vlastní obraz o celé záležitosti. Mrzí nás, že se tak nestalo a současně, že už v rozhovoru paní Maternová na některé odpovědi pana Herverta nereagovala přímo, i když se jednání s ním i prohlídky elektrárny jako zastupitelka účastnila osobně, takže sama věděla, jak se věci ve skutečnosti mají.

 

za Hlasy Kozomína z. s., výbor

Přepracovaná dokumentace EIA - CTPark Prague North D8.3, D8.4, D8.5, D8.6

Dne 29. 9. 2020 byla zveřejněna přepracovaná dokumentace EIA k záměru čtyř hal v Kozomíně CTPark Prague North D8.3, D8.4, D8.5, D8.6. 

Znovu má kdokoliv 1 měsíc na prostudování dokumentace a odeslání připomínek. 

Přepracovaná dokumentace

Dopravní studie

Hluková studie

Rozptylová studie

Vlivy na veřejné zdraví

Hodnocení vlivu zásahu na zájmy ochrany přírody

Hydrogeologický průzkum

Vodohospodářské řešení

Studie vlivu na krajinný ráz

Sadové úpravy

Vlivy střech na mikroklima

Hala D8.7 v Úžici (bývalý záměr Daimler)

Stále trvají snahy CTP o získání stavebního povolení pro halu v Úžicích (místo haly pro Daimler). V dubnu 2019 a lednu 2020 vydalo Ministerstvo zemědělství negativní závazné stanovisko k vyjmutí ze zemědělského půdního fondu. Přesto se CTP neustále snaží získat stavební povolení, přepracovává projektovou dokumentaci a žádostmi o jeho vydání zahlcuje Městský úřad v Kralupech.

V březnu 2020 bylo zahájeno vodoprávní řízení pro stavbu „CTPark Prague North, hala D8-7 – stavební objekt SO.05 retenční nádrž + ORL“. K tomuto řízení byly vzneseny připomínky s žádostí o přepracování dokumentace na základě odborného posouzení dokumentace. V létě 2020 byla vodoprávnímu úřadu investorem předložena přepracovaná dokumentace. Obsahovala ovšem znovu chyby, byla nejednoznačná a v jednotlivých částech si vzájemně odporovala.

V srpnu 2020 bylo znovu zahájeno vodoprávní řízení pro stavbu „Průmyslový objekt Úžice – stavební objekt SO.05 retenční nádrž + ORL“. Stejný žadatel, stejné místo, skoro stejný název, ale nové řízení. Není nám známo, zda bylo předchozí řízení přerušeno nebo ukončeno. Změnu názvu ovšem považujeme za účelové matení veřejnosti.

V září 2020 bylo zahájeno další řízení s názvem „Vybrané sítě technické infrastruktury pro průmyslový areál D8.7“, což je částečný návrat k původnímu označení. Budeme nadále sledovat všechna řízení ve kterých se CTP spojením územního a stavebního řízení snaží získat patřičná souhlasná stanoviska resp. povolení.

Kozomínské soutěžení na kolečkách

 

2020 - 19. září - zrušeno 

2019 - 14. září

2018 - 15. září

2017 - 16. září

2016 - 24. září

2015 - 19. září

2014 - 20. září

Omlouváme se, ale rozhodli jsme se letošní kolečkování kvůli celospolečenské situaci a epidemiologickému stavu zrušit, protože se obáváme nízké účasti. Můžete si alespoň připomenout fotky z předcházejících ročníků, kliknutím na jednotlivá data. Doufáme, že příští rok se opět v hojném počtu sejdeme. 

1. KOZOMÍNSKÝ OPEN AIR TURNAJ dvouher dospělých v PING-PONGU

Sobota 29. 8. 2020 od 14,00 hodin

na dětském multifunkčním hřišti u stánku s občerstvením.

 On-line registrace předem je možná ZDE.

https://docs.google.com/forms/d/1zBYIfbd7rK0LL35jJ5xcjZc_MsSCANRKhNA74GoZ3iA/viewform?edit_requested=true

Hrací systém bude stanoven před zahájením turnaje dle počtu přihlášených účastníků. Podmínkou registrace hráčů a hráček je, že v letošním roce dosáhli či dosáhnou věku 18 let a nemají aktivní registraci v České asociaci stolního tenisu.

Kdo máte chuť, přijďte si zapinkat!

Propojka D7 - D8 bude v Kozomíně na MOSTECH a NÁSPECH

Středočeský kraj vyhlásil několik veřejných zakázek na přípravné práce pro stavbu propojky mezi dálnicemi D7 a D8. Kozomína se týká III. etapa. Díky tomu již víme, jak bude tato silnice vypadat. 

U sjezdu z dálnice se střed komunikace III/0081 bude zvedat na násep do přemostění. Stávající kruhový objezd ke vjezdu mezi haly bude zrušen. Na křížení II/608 a III/0081 (křižovatka T, nájezd na dálnici) bude mimoúrovňová křižovatka, resp. most přes II/608 a pod ním kruhový objezd. Dále bude silnice přemosťovat Černávku, železniční vlečku do Aera Vodochody, atd. V trase je navrženo 7 mostních objektů a 5 opěrných zdí.

III. etapa: Kralupy až dálnice D8

III. etapa: Kralupy až dálnice D8 ilustrativně v mapě

Nový majitel elektrárny

Podle výpisu z katastru nemovitostí se novým majitelem objektu elektrárny stala společnost VSV system, s.r.o. 
Jejím předmětem podnikání jsou:
- pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí,
- reklamní činnosti.

Elektrárna BOR Biotechnology prodána

Dnes proběhla opakovaná dražba elektrárny. Vzhledem k tomu, že minimální nabídka byla 25 mil. Kč a nejvyšší nabídka byla 25 mil. Kč vyvozujeme, že se do dražby přihlásil jediný zájemce, který elektrárnu koupil.

Nevýhodou tohoto obchodu bylo, že se neprodávaly všechny pozemky společnosti BOR Biotechnology, viz obrázek. Neprodával se pozemek, přes který měla být postavena přístupová komunikace mimo obec. Uvidíme, jaký má nový majitel s tímto objektem úmysly a jak to ovlivní občany Kozomína, kolem jejichž nemovitostí bude doprava do areálu.

DRAŽBA elektrárny BOR Biotechnology

Ve středu 6. 5. 2020 proběhne opakovaná dražba elektrárny BOR Biotechnology. 

Jak se asi potenciální majitel bude vypořádávat s tím, že areál stojí dle územního plánu na ploše zemědělská výroba a také s tím, že 27. dubna 2020 zahájil stavební úřad v Kralupech ŘÍZENÍ O ODSTRANĚNÍ STAVBY podle § 129 odst. 1 b) stavebního zákona „Technologie pro zpracování biomasy, odpadního dřeva a ostatních dřevních hmot pro peletizaci Kozomín“ 

Zemědělská výroba: přípustné využití území
- rostlinná a živočišná výroba,
- zemědělské služby,
- zpracování a prodej zemědělských produktů,
- rozvody inženýrských sítí,
- obslužné a účelové komunikace.

Dokumentace EIA CTPark Prague North D8.3, D8.4, D8.5, D8.6

30. dubna byla zveřejněna dokumentace k EIA CTPark Prague North D8.3, D8.4, D8.5, D8.6 ke které může kdokoliv podat své připomínky do konce května.

Celková plocha areálu
cca 282 634 m2,
Zastavěná plocha
cca 119 761 m2,
Zpevněné plochy
cca 91 718 m2
Nezpevněné plochy
cca 71 155 m2
Parkovací místa 776
Zaměstnanci 750
Denní průjezd vozidel 1866
Spotřeba vody 19 700 m3/rok

Hala D8.3 
montáž LED televizorů 8 218 m²
Hala D8.4
skladovací provoz – převážně elektronika  40 685 m².
Hala D8.5
skladování s doplňkovou funkcí montáže pro automobilový průmysl  8 237 m².
Hala D8.6
skladovací provoz 62 621 m².

Dokumentace
Příloha 1 Situace záměru
Příloha 2 Vizualizace záměru a fotodokumentace území 
Příloha 3 Dopravní studie 
Příloha 4 Hluková studie
Příloha 5 Rozptylová studie
Příloha 6 Studie vlivů na veřejné zdraví 
Příloha 7 Přírodovědný průzkum území
Příloha 8 Hydrogeologický průzkum
Příloha 9 Koncepce vodohospodářského řešení areálu
Příloha 10 Studie vlivů na krajinný ráz
Příloha 11 Závěry zjišťovacího řízení a Vyjádření dotčených orgánů a veřejnosti k oznámení
Příloha 12 Vyjádření úřadu územního plánování
Příloha 12 Vyjádření Povodí Labe
Příloha 12 Vyjádření Středočeských vodáren
Příloha 12 Vyjádření Natura 2000

Omluva

Omlouváme se společnosti CTP za včerejší slova o nereprezentativním vzhledu jejich letáku. Občanům Kozomína se ve schránkách už objevil leták na kvalitním křídovém papíru. To ovšem nemění nic na tom, že obsahuje stejný text se zavádějícími a nepravdivými informacemi. A nevysvětluje to, proč mělo CTP zrovna včera potřebu informovat občany Kozomína, že už od ledna staví svoji čističku odpadních vod. 

INFORMACE O ČISTIČCE ODPADNÍCH VOD

Také jste dostali do schránek informační leták o výstavbě čističky od CTP?!

Od té stejné společnosti CTP, jejíž čistý zisk před zdaněním v roce 2017 byl 125 milionů EUR a jejíž majitel vlastní tři trysková letadla, bychom očekávali reprezentativnější vzhled letáku k předání informací, než otrhaný papír. Otázkou je, proč se objevil tento leták právě nyní, těsně před volbami a čí byl skutečný zájem tyto informace zveřejnit. Myslíte, že CTP se právě nyní potřebovalo pochlubit s tím, že v lednu začalo Makro stavět svojí ČOV. Informovali nás snad někdy před tím o svých stavbách v okolí?

Na začátek hned dva obrázky, které dokazují nepravdy uváděné v letáku. Již ve středu jsme zde zveřejnili třístránkové shrnutí popisující výstavbu obecní ČOV. Nyní dostáváte kratší shrnutí. Čtěte dále a proklikávejte se na všechny žluté odkazy, ať se dozvíte skutečná fakta!

2007 zprovozněna nová obecní ČOV, zainvestovaná developerem z průmyslové zóny s kapacitou 800 EO. S podílem využití 400 EO pro obec a 400 EO pro průmyslovou zónu. 1 EO (ekvivalent) = množství odpadní vody vyprodukované jednou osobou v daném čase. Čistička byla navržena na zpracování odpadní vody z bytové zástavby. Ne však na odpad z průmyslového provozu! Už zde se stala chyba a obec nezřídila zákonem požadovaný peněžní fond na opravy a modernizaci ČOV.

2013 počet obyvatel Kozomína přesáhl 400! To znamená, že od roku 2013 začala obec využívat „blokovanou“ kapacitu pro průmyslovou zónu. Ničemu to v zásadě nevadilo, protože stála jen jedna hala (bývalá modrá hala), která v sobě neskrývala žádný průmyslový provoz, tzn. že se jednalo o nátoky odpadní vody ze sociálních uzlů v kancelářských provozech.

5/2017 CTP požádalo Odbor životního prostředí Kralupy (OŽP) o souhrnné vyjádření k předložené dokumentaci na rozšíření obecní ČOV.

10. 7. 2017 vydalo OŽP k rozšíření obecní ČOV připomínky ve kterém záměr nedoporučuje: „Celkový stav vodního toku je nevyhovující. Do nevyhovujícího stavu nelze vnášet záměr, který by daný stav významně negativně ovlivnil. ……Jelikož již v současné době je známo, že navýšení retenční schopnosti tohoto toku by vyvolalo neakceptovatelné zásahy do VKP, záměr nedoporučujeme…“ Následně obec Kozomín podala ke stejnému projektu svoje připomínky, které pro ni na pokyn starosty pomohl odborně zpracoval VHS projekt. Mimo jiné je v připomínkách konstatováno, že v současné době je dle dokumentace CTP z průmyslové zóny odváděno 420 EO, což je nad rámec původních dohod. Tzn., že sama obec se tomuto navrhovanému řešení bránila.

20. 9. 2017 vydalo OŽP vyjádření v němž se znovu konstatuje, že návrh je nevyhovující a mimo jiné se v něm uvádí: „není dostatečně prokázáno, že nedojde k ovlivnění stávajících stavu vodního útvaru HSL_2080 Černávka do pramene do ústí do Labe. Vodní útvar má nevyhovující ekologický stav a musí být přesně prokázáno, že nedojde k jeho zhoršení. Projektová dokumentace uvedené neobsahuje. ….. Ohledně vlivu na kapacitu koryta vodního toku Černávka rovněž nebylo prokazatelně doloženo neovlivnění kapacity. Konstatování, že když v současné době tvoří čištěné odpadní vody 73 % nebude mít vliv, když budou tvořit 90 % průtoku je nepřezkoumatelné a nedostatečné ….  atd.“

OŽP rozhodlo (nikoliv obecní vodohospodář), že nepovolí rozšíření obecní ČOV kvůli nevyhovujícímu stavu Černávky a nízkému průtoku vody, který by nedokázal rozředit přečištěné průmyslové odpadní vody. CTP bylo doporučeno vyprojektovat ČOV s výtlakem do Vltavy. Ostatně je to jen 2 km a i Chotkové to tak již v minulosti měli.

14. 12. 2017 na zasedání zastupitelstva se projednávala žádost CTP o věcném břemeni pro výstavbu výtlaku ČOV Makro-Vltava, která bude sloužit k odvedení přečištěných splaškových vod z areálové ČOV Makro do Vltavy, kde starosta řekl: „Napojení na ČOV v Kozomíně jim bylo zamítnuto.“  Na tomto zasedání byl zastupitelstvem schválen požadavek jako kompenzaci za věcné břemeno uložení trubek v obecních pozemcích po CTP požadovat vybudování komunikace k „Bažantnici“ včetně dešťové kanalizace.

13. 6. 2018 na zasedání zastupitelstva schválena přítomným zastupitelstvem ve složení p. Koukolíček, p. Pichl, pí Uhrová, pí Kostlivá částka 250 tis. Kč za věcné břemeno místo požadavku milionů na silnici k Bažantnici, které schválilo šest z šesti přítomných zastupitelů na zasedání 14. 12. 2017.

Předložený projekt s výtlakem do Vltavy, ke kterému obec Kozomín měla výše uvedený požadavek, byl stejně tak předložen k posouzení všem další okolním obcím a dotčeným orgánům. CTP se nedokázalo vyrovnat např. s připomínkami obce Zlončice. Dá se předpokládat, že se proto ani CTP nepokusilo dokumentaci s původním řešením předložit, a tak vůbec nedošlo k řízení na OŽP. Protože se CTP nepodařilo sehnat souhlasy všech dotčených organizací, přistoupili rovnou ke změně projektu, tzn. zpět k řešení výpusť do Černávky a tak 11. 3. 2019 zahájilo OŽP vodoprávního řízení ve věci ČOV včetně výtlaku do Černávky. 

27. 3. 2019 vydal stavební úřad prodloužení ročního zkušebního provozu Makra až do prosince 2021, přestože měl skončit už v dubnu 2019. Běžně se zkušební provoz, který už trval takovou dobu, při správně fungujícím chodu neprodlužuje!

22. 5. 2019 vydalo OŽP vodoprávní povolení k ČOV včetně výtlaku do Černávky. Je velmi prapodivné, co, z ničeho nic, přinutilo OŽP, zcela změnit názor o stavu Černávky z roku 2017, kdy ve svém vlastním stanovisku důrazně vypouštění z ČOV do Černávky nedoporučovalo. Je to s podivem zejména i proto, že během posledních dvou let se stav vody ještě snížil a tímto se stav vodního útvaru stal ještě více nevyhovující! Podle vyjádření vodohospodáře se tím z Černávky stane otevřená stoka a komářiště, které se stane zdrojem různých onemocnění.

Až do této doby spolek Hlasy Kozomína do řízení k ČOV nezasahoval, ani se nijak ve věci neangažoval!!

6/2019 Výrazný obrat a změna přístupu OŽP se nám nelíbila a jsme tu od toho, abychom se snažili životní prostředí kolem nás chránit, a proto podal spolek Hlasy Kozomína proti tomuto povolení námitky. Nejsme však zase takoví odborníci v daném oboru. Proto bylo nutné nechat si zpracovat znalecký posudek k podané dokumentaci, na které bylo povolení vydáno. Po dohodě tento znalecký posudek objednal a nechal zpracovat svazek obcí Koridor D8. Svazek obcí a spolků Koridor D8, stejně jako Stop letišti Vodochody, totiž pracuje na principu možných účastníků řízení. V tomto případě to byly spolky. Znalecký posudek shledal v dokumentaci řadu pochybení a tyto pak byly podkladem k podání námitek. Nutno podotknout, že soudní znalec, je za svůj posudek trestně zodpovědný. Své námitky podal i mimo jiné spolek Za životní prostředí Úžic u Kralup. Takže i kdyby spolek Hlasy Kozomína, žádné námitky nepodal, bylo by řízení pozastaveno i z důvodu připomínek jiných účastníků řízení a stejně by CTP výstavbu ČOV zahájit nemohlo.

16. 12. 2019 však Krajský úřad bohužel veškeré připomínky (mimo jiné z podkladů odborných soudních znalců) všech účastníků smetl ze stolu a potvrdil původní vydané vodoprávní povolení a CTP, tak mohlo zahájit výstavbu své ČOV s nátokem do Černávky. Jediným opravným prostředkem je už jen správní žaloba. V konečném výsledku v případech podaných žalob, daly soudy spolku zatím vždy za pravdu. Jak v případě elektrárny, tak v případě papírny.

V období od prosince 2019 do února 2020 měla obecní ČOV několik havárií, kdy vytekl kal do Černávky. Důvodů těchto havárií je několik. Kromě neodborného a nedostatečného servisu, byl jedním z důvodů i ten, že CTP nefungovaly ovladače na regulaci čerpadel a trvalo několik dní, než problém vyřešili.

Jak bylo již výše uvedeno, dle zákona má mít každý provozovatel ČOV a kanalizace peněžní fond na její opravy a modernizaci. Bohužel za celých 13 let však nebyl tento fond ani jedním ze zastupitelstev zřízen. Bude tedy nutné ho obratem zřídit a zaplatit opravy a rekonstrukce, které budou nutné i když se průmyslová zóna odpojí. Je například nutné udělat automatický dávkovač pro síran, dálkový dohled, havarijní režim, ale i další úpravy. Je potřeba si již konečně uvědomit, že pokud se rozroste výstavba RD, která je plánovaná, naroste nátok do ČOV o bez mála dalších 300 EO - osob.

Kdyby CTP ponechalo ve své dokumentaci technické řešení s protlakem a nátokem do Vltavy, kde je dostatečný průtok vody k ředění odpadní vody, mohlo již mít svojí ČOV dávno v provozu. Problém je ovšem v tom, že CTP nechce zbytečně investovat a jde cestou nejlevnější a nejmenšího odporu. Všechny tři haly CTP již prodalo a po dobu 10 let je bude pouze spravovat.

Už od roku 2013, kdy došlo ze strany obce k překročení daného limitu na ČOV, měla obec tento problém začít řešit, bez ohledů na průmyslovou zónu. Více než dva roky je jasné, že bude s napojením odpadu z průmyslové zóny problém. Více než dva roky je situace vážná a nechává se problém vyhnít a když už je to neudržitelné, začne se rychle svalovat vina na někoho jiného, aby se skutečné problémy zakryly.

Jak to bylo, je a bude s obecní čističkou?

Určitě jste již zaznamenali, že s naší obecní čističkou není úplně vše v pořádku. Také jste už jistě zaslechli, kdo za tento stav nade vší pochybnost může, …. samozřejmě, že spolek Hlasy Kozomína. I někteří přítomní na posledním veřejném zasedání zastupitelstva obce mě přesvědčili o tom, že už opravdu nastala chvíle vás o celé záležitosti informovat a předat vám podstatná a důležitá fakta.

Vraťme se tedy do hluboké minulosti a pojďme se chronologicky a podívat, jak to vlastně ve skutečnosti bylo. Vše níže popsané skutečnosti jsou doložitelné, dohledatelné a existují na to písemné dokumenty, vyjádření, znalecké posudky a svědci. Věřím, že pokud se podíváte dál na konec textu, bude se vám to zdát hrozně dlouhé, ale bohužel problémy ČOV sahají do hluboké minulosti. Koho z vás to opravdu zajímá, pokuste se dočíst až do konce, ať už zbytečně nemusíte podléhat lžím a pomluvám.

V roce 2007 byla s velkou slávou zprovozněna nová obecní ČOV, zainvestovaná developerem z průmyslové zóny s kapacitou 800 EO. S podílem využití 400 EO pro obec a 400 EO pro průmyslovou zónu. Jen na vysvětlenou, co se pod zkratkou EO vlastně skrývá? 1 EO (ekvivalent) = množství odpadní vody vyprodukované jednou osobou v daném čase. Nutno také podotknout, že čistička byla navržena na zpracování odpadní vody z bytové zástavby. Ne však na odpad z průmyslového provozu! Už zde udělalo bývalé zastupitelstvo první chybu. Dle zákona má mít totiž každý provozovatel ČOV a kanalizace peněžní fond na její opravy a modernizaci. A toto se nestalo.

Už v roce 2013 počet obyvatel přesáhl 400! To znamená, že od roku 2013 začala obec využívat „blokovanou“ kapacitu pro průmyslovou zónu. Ničemu to v zásadě nevadilo, protože stála jen jedna hala (bývalá modrá hala), která v sobě neskrývala žádný průmyslový provoz, tzn. že se jednalo o nátoky odpadní vody ze sociálních uzlů v kancelářských provozech.

Postupem času se v průmyslové zóně začala více rozvíjet výstavba a tak dne 26.5.2017 požádalo CTP od Odboru životního prostředí (OŽP) o souhrnné vyjádření k předložené dokumentaci na rozšíření obecní ČOV.

 Dne 10.7.2017 na základě této dokumentace, vydal Odbor životního prostředí (pí Nedbalová) k rozšíření obecní ČOV své souhrnné připomínky (MUKV 40658/2017 OŽP) ve kterém záměr nedoporučuje: „Celkový stav vodního toku je nevyhovující. Do nevyhovujícího stavu nelze vnášet záměr, který by daný stav významně negativně ovlivnil. ……Předložený záměr není v souladu s ustanovením §23a vodního zákona – kdy cíli ochrany vod jako složky životního prostředí jsou pro povrchové vody zejména zhoršení stavu všech útvarů těchto vod…… Jelikož již v současné době je známo, že navýšení retenční schopnosti tohoto toku by vyvolalo neakceptovatelné zásahy do VKP, záměr nedoporučujeme…“

Následně obec Kozomín podala ke stejnému projektu svoje připomínky, které pro ni (na pokyn starosty) pomohl odborně zpracoval VHS projekt. Mimo jiné je v připomínkách konstatováno, že v současné době je dle dokumentace CTP z průmyslové zóny odváděno 420 EO, což je nad rámec původních dohod. Tzn., že sama obec se tomuto navrhovanému řešení bránila.

Na základě připomínek všech dotčených vydal dne 20.9.2017 Odbor životního prostředí (pí Nedbalová) Souhrnné vyjádření v němž se znovu konstatuje, že návrh je nevyhovující a mimo jiné se v něm uvádí: „Stávající ČOV Kozomín má kapacitu 800 EO s povolením vypouštěním prům. 1,4 l/s a max. 3,7 l/s. ČOV byla navržena pro celou obec Kozomín, kde byla započtena i rezerva kapacity na možný vývoj obce, a zároveň pro lokalitu pro výstavbu objektů a skladování (myšleno pro průmyslovou zónu). Kapacit 800 EO byla dostatečná. V současné době je na ČOV stále volná kapacita cca 400 EO. Předložený návrh znamená zvýšení kapacity na 5ti násobek. Toto rozšíření nebylo předmětem žádné změny současně platného územního plánu. Záměr zahrnuje rozšíření a intenzifikaci této ČOV. Jedná se o stavbu nové čistírny s tím, že stávající čistírna bude ponechána jako kalové hospodářství. Stávající čistírna slouží pro veřejnou potřebu a musí být provozována nepřetržitě. Žádost byla doplněna o komentář projektanta. K doplněným informacím uvádíme, že není dostatečně prokázáno, že nedojde k ovlivnění stávajících stavu vodního útvaru HSL_2080 Černávka do pramene do ústí do Labe. Vodní útvar má nevyhovující ekologický stav a musí být přesně prokázáno, že nedojde k jeho zhoršení. Projektová dokumentace uvedené neobsahuje. ….. Ohledně vlivu na kapacitu koryta vodního toku Černávka rovněž nebylo prokazatelně doloženo neovlivnění kapacity. Konstatování, že když v současné době tvoří čištěné odpadní vody 73 % nebude mít vliv, když budou tvořit 90 % průtoku je nepřezkoumatelné a nedostatečné ….  atd.“

Na zasedání zastupitelstva dne 14.12.2017 se projednávala žádost CTP o projednání smlouvy o právu provést stavbu a o budoucí smlouvě zřízení věcného břemene. Co to znamenalo? Starosta všem vysvětlil, že se jedná o výstavbu výtlaku ČOV Makro-Vltava, která bude sloužit k odvedení přečištěných splaškových vod z areálové ČOV Makro do Vltavy. Záměrem investora tedy mělo být vybudování tlakové kanalizace, která bude řešit odkanalizování průmyslového parku. Tato trasa měla procházet přes pozemky obce a končit ve Vltavě. A proč toto řešení? Protože napojení na ČOV v Kozomíně jim bylo zkrátka zamítnuto. Konstatoval sám starosta.

Na tomto stejném jednání starosta navrhuje předložit CTP obecní požadavek vybudování komunikace k „Bažantnici“ včetně dešťové kanalizace jako kompenzaci za vedení trasy výtlaku po obecních pozemcích, což zastupitelstvo schválilo. Ještě na tomto stejném zasedání starosta v diskuzi hovořil o výše uvedeném projektu takto: „Hala D8, etapa 2, měla být realizována v roce 2006. Jedna hala se vybudovala, investor byl ze zahraničí, tyhle haly (myšleny haly MAKRO) se postavily až nyní. Izraelci vybudovali obci ČOV, kde 400 ekvivalent měla obec a 400 původní Afi Europe, nynější CTPark. Nyní budou napojeni dočasně na naši ČOV (mají na to nárok) než vybudují svoji na kterou pak napojí všechny svoje budovy. Nám přenechají i těch 400 ekvivalent, které byly původně jejich.“ Myšlena byla samozřejmě ČOV s výtlakem do Vltavy. Starosta pokračoval: „Proto jsme je nutili do rozšíření naší ČOV, abychom nemuseli my investovat a oni nám kapacitu navýšili pro další výstavbu. Rozšíření ČOV však nepovolily instituce s ohledem na navýšení vypouštění do Černávky.“  Někteří přítomní se na zasedání právem, ale marně, rozčilovali a podivovali nad tím proč byli stále ubezpečování, že novou výstavbu v Kozomíně, není problém na stávající ČOV napojit.

Na zasedání zastupitelstva dne 13.6.2018, přečetl starosta návrh na vyjádření obce k žádosti o vydání stanoviska k projektové dokumentaci, stavba „areálová ČOV D8-2 + výtlak do Vltavy: „Obec Kozomín po prostudování dokumentace Areálová ČOV D8-2, vč. výtlaku do Vltavy, vyhotovené společností Reinka s.r.o. pro investora CTP Invest, spol. s.r.o. nemá připomínek k technickému řešení a souhlasí s realizací. Obec Kozomín požaduje, aby byl do Stavebního povolení zapracován požadavek na povinnost Stavebníka přepojení veškeré splaškové kanalizace z CTP parku KOZOMÍN nejpozději do 6 měsíců od zprovoznění ČOV, které je v současné době napojeno do ČOV Kozomín. Tímto opatřením dojde k uvolnění veškeré stávající kapacity využívající CTP park ve prospěch obce Kozomín. Po přepojení dojde k uzavření a zapečetění nátoku do ČOV Kozomín. Obec Kozomín souhlasí, že nátok nebude stavebně likvidován a bude ponechán pro havarijní účely, a to v případě poruchy na ČOV Kozomín nebo ČOV D8-2. Dále obec Kozomín požaduje, aby Stavebník vyhotovil na svůj náklad veškeré dokumenty spojené s uzavřením věcného břemena pro uložení výtlaku a jeho budoucí servis, případně opravy a tyto dokumenty předal nejpozději do 3 měsíců od vybudování výtlaku ke konečnému majetkoprávnímu vypořádání. Obec Kozomín souhlasí s uzavřením se smlouvou o smlouvě budoucí o uzavření věcného břemena na uložení potrubí v pozemcích, které jsou v majetku obce Kozomín.

Předložený projekt s výtlakem do Vltavy, ke kterému obec Kozomín měla výše uvedený požadavek, byl stejně tak předložen k posouzení všem další okolním obcím a dotčeným orgánům. Bohužel se CTP nedokázalo vyrovnat např. s připomínkami obce Zlončice. Dá se předpokládat, že se proto ani CTP nepokusilo dokumentaci s původním řešením předložit, a tak vůbec nedošlo k řízení na OŽP MěÚ Kralupy. Protože se CTP nepodařilo sehnat souhlasy všech dotčených organizací, přistoupili rovnou ke změně projektu, tzn. zpět k řešení výpusť do Černávky a tak 11.3.2019 zahájil Odbor životního prostředí vodoprávního řízení ve věci ČOV včetně výtlaku do Černávky. 

K tomu ještě pro jistotu dne 27.3.2019 vydal stavební úřad prodloužení ročního zkušebního provozu Makra až do prosince 2021, přestože měl skončit už v dubnu 2019, ale to by asi nestihlo dotáhnout tu ČOV. Běžně se zkušební provoz, který už trval takovou dobu, při správně fungujícím chodu neprodlužuje!

22.5.2019 vydal Odbor životního prostředí (pí Nedbalová) vodoprávní povolení k ČOV včetně výtlaku do Černávky. Je velmi prapodivné, co, z ničeho nic, přinutilo Odbor životního prostředí (pí Nedbalovou), zcela změnit názor o stavu Černávky z roku 2017, kdy ve svém vlastním stanovisku (viz výše) důrazně vypouštění z ČOV do Černávky nedoporučovala. Navrhované řešení tehdy OŽP nedoporučilo a ekologický stav vodního útvaru Černávky považovalo za nevyhovující a naopak předpokládalo ještě jeho zhoršení. Je to s podivem zejména i proto, že během posledních dvou let se stav vody ještě snížil a tímto se stav vodního útvaru stal ještě více nevyhovující!

Až do této doby spolek Hlasy Kozomína do řízení k ČOV nezasahoval, ani se nijak ve věci neangažoval!!

Ale protože se nám výrazný obrat a změna přístupu Odboru životního prostředí nelíbil a jsme tu od toho, abychom se snažili životní prostředí kolem nás chránit, podal spolek Hlasy Kozomína proti tomuto povolení námitky. Nejsme však zase takoví odborníci v daném oboru. Proto bylo nutné nechat si zpracovat znalecký posudek k podané dokumentaci na které bylo povolení vydáno. Po dohodě tento znalecký posudek objednal a nechal zpracovat svazek obcí Koridor D8 v červnu 2019. Svazek obcí Koridor D8, stejně jako Stop letišti Vodochody, totiž pracuje na principu možných účastníků řízení. V tomto případě to byly spolky. Znalecký posudek shledal v dokumentaci řadu pochybení a tyto pak byly podkladem k podání námitek. Nutno podotknout, že soudní znalec, je za svůj posudek trestně zodpovědný. Své námitky podal i mimo jiné spolek za životní prostředí Úžice. Takže i kdyby spolek Hlasy Kozomína, žádné námitky nepodal, bylo by řízení pozastaveno i z důvodu připomínek jiných účastníků řízení a stejně by CTP výstavbu ČOV zahájit nemohlo.

V prosinci 2019 však Krajský úřad bohužel veškeré připomínky (mimo jiné z podkladů odborných soudních znalců) všech účastníků smetl ze stolu a potvrdil původní vydané vodoprávní povolení a CTP, tak mohlo zahájit výstavbu své ČOV s nátokem do Černávky. Jediným opravným prostředkem je už jen správní žaloba. V konečném výsledku v případech podaných žalob, daly soudy spolku zatím vždy za pravdu. Jak v případě elektrárny, tak v případě papírny.

V období od prosince 2019 do února 2020 měla obecní ČOV několik havárií, kdy vytekl kal do Černávky. Důvody těchto havárií je několik a většinou se opakují. Jedná se například:

1) Objem nátoků z CTP (Makro) je v průměru za určité období v pořádku, ale nárazově několikanásobně překračují celkovou kapacitu ČOV, a ta to pak nestačí zpracovávat a přetéká. Průměrování nátoku pak nedává smysl.

2) Nátoky z CTP (Makro) jsou velmi silně látkově zatížené a ČOV je nestíhá přečistit. Technicky na to není vybavená. Předpoklad totiž byl, jak bylo výše uvedeno, že do ČOV nebude natékat odpadní voda z průmyslových provozů.

3) Obsluha ČOV neprovádí svojí činnost správně dle technologických pokynů, nejsou prováděny řádně záznamy do provozního deníku, na což byla obsluha několikrát upozorněna nejen Středočeskými vodárnami, které nad obecní ČOV vykonávají odborný dohled. Současně je v případě havárie nutné okamžitě informovat vedení obce, aby to mohlo havárii nahlásit na OŽP. Což se bohužel neděje a v případě nahlášení havárie až po několika dnech, vzniká pak velký problém s OŽP. Zatím je velkým štěstím, že obec za toto poškozování životního prostředí ještě nedostala od OŽP pokutu.

4) Chyba na zařízení CTP (Makro). V případě poslední havárie např. nefungovaly ovladače na regulaci čerpadel.

Jak bylo již výše uvedeno, dle zákona má mít každý provozovatel ČOV a kanalizace peněžní fond na její opravy a modernizaci. Bohužel za celých 13 let však nebyl tento fond ani jedním ze zastupitelstev zřízen. Bude tedy nutné ho obratem zřídit a zaplatit opravy a rekonstrukce, které budou nutné i když se průmyslová zóna odpojí. Je například nutné udělat automatický dávkovač pro síran, dálkový dohled, havarijní režim, ale i další úpravy. Je potřeba si již konečně uvědomit, že pokud se rozroste výstavba RD, která je plánovaná, naroste nátok do ČOV o bez mála dalších 300 lidí.

Kdyby CTP ponechalo ve své dokumentaci technické řešení s protlakem a nátokem do Vltavy, kde je dostatečný průtok vody k ředění odpadní vody, mohlo již mít svojí ČOV dávno v provozu. Problém je ovšem v tom, že CTP nechce zbytečně investovat a jde cestou nejlevnější a nejmenšího odporu. Všechny tři haly CTP již prodalo a po dobu 10 let je bude pouze spravovat. Nezáleží jim proto do budoucna na ničem a chtějí jen vytěžit co nejvíce ze situace s co nejmenšími náklady.

Už od roku 2013, kdy došlo ze strany obce k překročení daného limitu na ČOV, měla obec tento problém začít řešit, bez ohledů na průmyslovou zónu. Více než dva roky je jasné, že bude s napojením odpadu z průmyslové zóny problém. Více než dva roky je situace vážná a nechává se problém vyhnít a když už je to neudržitelné, začne se rychle svalovat vina na někoho jiného, aby se skutečné problémy zakryly.